Deník Marka Kocáka z Nového Zélandu - kapitola 1

Dojeli jsme s tím, že si tady vybavíme nějaké ubytování a budeme tady do té doby pracovat. První problém nastal už po tří denním letu na letišti v Aucklandu. Celní kontrola zjistila, že sice máme víza, ale nemáme tady žádného známého, dokonce ani nevíme adresu kde hodláme bydlet. To jim přišlo krajně podezřelé, a tak jsme si museli protrpět hledání drog v našich zavazadlech, prohlížení počítačů apod. Naštěstí vše dopadlo bez problémů a ve tři ráno jsme opustili letiště. Ubytování jsme hledali celkem dlouho, všechny backpackery, které jsme plánovali byli obsazené, ale naštěstí jsme našli jeden volný kolem desáté ráno. Backpacker se nacházel blízko centra a Victoria parku. Ve vic parku jsme náhodou narazili na skatepark a seznámili jsme se s místníma. Všichni tady jsou nejvíc v pohodě, nikdo nikoho nehejtuje, nikdo si před nikým nic nedokazuje a všichni jsou nejvíc hodný. Po 14 dnech nám pomohl největší diktátor vybavit celej apartmán v centru na pronajmutí, takže teď máme luxus a za dobrou cenu.

Dny tady ubíhají vesměs podobně, ráno nějaký vyřizování, odpoledne s fellákama skejtujem a navečer se jdem najíst, nebo na party apod. Posílám pro představu pár fotek města a nejlepšího skateparku, kterej se bohužel nachází dál od centra.. PEACE!